Jsem jedním z těch, kteří si myslí, že by děti měly mít vždy, když je to možné, kontakt se psem, kočkou nebo s oběma, protože tak by vyrostly doma s jiným kamarádem, chlupatým kamarádem, komu by se měli naučit pečovat o všechny roky, které zvíře žije. Realita je však taková, že toto zvíře mnohokrát není nic jiného než rozmar, který nakonec žije na ulici nebo v útulku. Aby se tomu zabránilo je nezbytné, aby celá rodina souhlasila se životem se zvířetem, a kdo za to chce (a může) převzít odpovědnost.
Ale teď vám položím otázku Myslíte si, že kočky a děti mohou být přátelé?
Kočky jsou menší (s výjimkou některých plemen, jako je Savannah) než psi, takže mají křehčí tělo. Ale navíc mají nehty, které jim slouží k lezení a lovu. K tomu musíme dodat, že způsob, jakým se kočkovité šelmy hrají, se liší od lidských: děti mají tendenci chytat se za ocasy a dělat jim věci, které se kočkovitým šelmám nelíbí; kočky používají drápy téměř ke všemu, a pokud se cítíte nepohodlně nebo v koutě, pokud nemůžete utéct, zaútočí.
Je velmi důležité, aby děti i kočky naučit se žít společně, respektující se navzájem. Pokud dojde k problému, neobviňujte jednoho nebo druhého, protože by to bylo zbytečné, ale musíte vědět, proč se to stalo, a pak najít řešení. Například pokud kočka ublížila dítěti, musíme ho naučit hrát bez poškrábání nebo kousání, sejmutí ruky a zastavení hry pokaždé, když vidíme, že to hodlá udělat.
Kočky a děti mohou být dobrými přáteli, pokud je na obou stranách respekt a důvěra. 😉